Metodologie výzkumu

Pro zpracování výzkumu jsme zvolili metodu kvalitativního výzkumu a ručně kódovali vybraný obsah zpravodajských serverů na základě předem definovaných kritérií (viz sekce Hodnocená kritéria). Základní kódovací kniha vznikla ve spolupráci s Mgr. Lenkou Waschkovou Císařovou, Ph.D., z brněnské Masarykovy univerzity. Tým kodérů vedl Mgr. Josef Šlerka, Ph.D.. Jeho členy byli studenti magisterského oboru Studia nových médií: Adam Cironis, Radka Fléglová, Klára Jechová, Lukáš Musil, Ondřej Sliš a Petr Šedivý.

Pro kódování bylo náhodně zvoleno 10 dnů v období mezi zářím 2018 a lednem 2019. V těchto dnech pak byly z jednotlivých serverů vybrány články z rubrik zpráv z domova a ze zahraniční, které byly publikovány nejblíže následujícím hodinám: 7:00, 10:00, 13:00, 16:00 a 19:00.

Východiskem pro výběr zpravodajských serverů pro nás byla základní typologie českých zpravodajských webů. Z ní jsme se soustředili na weby, které mají silně zastoupený zpravodajský obsah (to vedlo k vyřazení publicistických serverů jako Reportér či Hlídací pes) a pro které je typickým východiskem text, nikoli audiovizuální obsah (to vedlo k vyřazení serverů jako ČT24).

Pokud server neměl v daném období publikovaný článek, hledali jsme články, které mu časově byly nejblíže. Pokud server nemá rubriku se zahraničními zprávami, hodnotili jsme pouze domácí zprávy. Z každého serveru tak bylo hodnoceno 100 článků. Do hodnocení nebyly zařazeny komentáře, rozhovory a podobně. Údaje o transparentnosti redakcí byly sbírány v únoru 2019.

Poznámka: Hodnoty kategorie týkající se transparentnosti média mohou být měněny v průběhu dalších měsíců v závislosti na změnách na samotných zpravodajských serverech. Hodnoty kódované z jednotlivých článků budou změněny při další aktualizaci výzkumu plánované na přelom roku 2019 a 2020.

Hodnocená kritéria

Základní hodnocená kritéria byla formulováno takto:

id: EDITORS
Kritérium: Snadno dostupná informace o redakci
Základní popis: Má být snadno dostupná základní informace o redakci (kontakty apod.). Na webu by měla být snadno dostupná základní informace o organizační struktuře samotného zpravodajského webu, tedy kdo jsou členové redakce a jak se dají kontaktovat.

id: FINANCE
Kritérium: Snadno dostupná informace o organizaci
Základní popis: Má být snadno dostupná informace o organizaci (výroční zpráva apod.) Stejně tak by měly být snadno dostupné údaje o samotné organizaci a zejména informace o účetní uzávěrce a výroční zpráva, minimálně by měly být dosažitelné na serveru Justice.cz.

id: OWNER
Kritérium: Snadno dostupná informace o vlastníkovi
Základní popis: Má být snadno dostupné informace o skutečném vlastníkovi. Čtenář by měl mít možnost snadno dohledat, kdo je skutečným vlastníkem média. Vlastnictví v podobě offshorové společnosti či akcií na doručitele snižují důvěryhodnost publikovaného obsahu.

id: PUBLISHER
Kritérium: Snadno dostupná informace o provozovateli
Základní popis: Má být snadno dostupná informace o provozovateli webu (IČO apod.). Jméno firmy a její IČO, která web provozuje, by mělo být okamžitě dohledatelné na webu.

id: LINKS
Kritérium: Online zdroje jsou zobrazeny jako hypertextový odkaz
Základní popis: Odkaz na původní zdroj má být proklikem. Při přebírání obsahu by autoři a editoři měli vždy odkázat na původní zdroj, a to včetně aktivního webového odkazu, pokud je to možné.

id: SOURCES
Kritérium: Jasně označené výchozí zdroje
Základní popis: Mají být jasně označené výchozí zdroje při přebírání tématu či obsahu. Pokud téma článku, tématu či obsahu není původní, by mělo být řečeno jednoznačně v úvodu textu.

id: MULTISOURCES
Kritérium: Zprávy jsou ověřeny z více zdrojů
Základní popis: Zprávy mají být ověřeny z více zdrojů. Neoznačené přebírání tématu či obsahu od agentury či konkurence je nepřípustné. Je třeba, aby byla zpráva ověřena u vícero zdrojů; média si často vystačí jen s původcem zprávy, ale dále si ji neověřují.

id: RELEVANCY
Kritérium: Důležitost zprávy není uměle zvyšována
Základní popis: Důležitost zprávy nemá být uměle zvyšována. Nemá docházet k vytváření umělé závažnosti zprávy, a to ani pomoci zvýznamňování, například odkazováním na jiná, jen okrajově související, důležitější témata.

id: CLOSENESS
Kritérium: Blízkost zpráv není vytvářena uměle
Základní popis: Nemá docházet k umělému vytváření blízkosti zprávy. Zpráva nemá uměle vyvolávat dojem, že se čtenáře dotýká (například překládání zahraničních jmen, aby to vypadalo, že se téma odehrává v ČR, absence domicilu, aby nebylo jasné, že je téma zahraniční apod.).

id: STEREOTYPIZATION
Kritérium: Články nezobecňují ani nezneužívají stereotypů
Základní popis: Nemá docházet k stereotypizaci a zobecňujícím tvrzením. Záměrné zkreslení obsahu do novinářské práce nepatří, ať již je to zobecňující tvrzení, stereotypizace, nevhodné či zavádějící fotografie či komentování ve zprávě.

id: EDITORIALS
Kritérium: Zprávy a komentáře jsou jasně oddělené
Základní popis: Zprávy a komentáře mají být jasně oddělené.

id: ADVERTISING
Kritérium: Reklama je jednoznačně odlišena od redakčního obsahu
Základní popis: Reklama má být jednoznačně označena. Reklama na webu musí být jasně odlišena od obsahu webu.

id: CLICKBAIT
Kritérium: Server se vyhýbá zavádějícím titulkům
Základní popis: Stránky obecně nevytvářejí titulky, které obsahují falešné informace, jsou výrazně senzační, emotivně zabarvené bez přímo vztahu k tématu textu nebo jinak neodrážejí to, co je sktečným obsahem textu.

Poznámka: Vzhledem k tomu, že část serverů tvoří svůj obsah podstatným způsobem přetiskováním článků, nebyla při hodnocení zpráv převzatých z ČTK hodnocena následující kritéria: LINKS, SOURCES, MULTISOURCES, RELEVANCY, CLOSENESS, STEREOTYPIZATION, EDITORIALS. Jejich hodnocením bychom totiž hodnotili nikoli práci daného serveru, ale práci ČTK.

Škála hodnocení

Protože nám jde o popis běžné praxe jednotlivých médií, nikoli o jednotlivé excesy, rozhodli jsme se kódovaný obsah označit jako bezproblémový, částečně problematický a problematický. U těch kritérií, která jsou kódována přímo z obsahu jednotlivých článků ze serverů, jsme výskyt nenaplnění kritérií do 15 % případů brali jako bezproblémový (ve výsledku dostal tedy 1 bod). Výskyt mezi 15 % až 30 % za částečně problematický (ve výsledku tedy dostal bod 0.5). Pokud byl výskyt chyby ve více než 30 % případů, klasifikovali jsme jej jako problematický (ve výsledku tedy dostal 0 bodů). Pro označení na škále A, A-, B+,B, B- a C jsme zvolili následující přepočet z průměrného počtu získaných bodů:

Hodnocení na škále Přepočet
A průměr větší nebo roven 0.85
A- průměrné hodnocení se pohybuje v rozmezí 0.8 až 0.85
B+ průměrné hodnocení se pohybuje v rozmezí 0.7 až 0.8
B průměrné hodnocení se pohybuje v rozmezí 0.6 až 0.7
B- průměrné hodnocení se pohybuje v rozmezí 0.5 až 0.6
C průměrné hodnocení je menší než 0.5

Řazení uvnitř jednotlivých hodnocení na škále (A, A- a podobně) je podle abecedy.

Josef Šlerka